3.11.2006, Dušičky na bílém koni
Ač je s Památkou zemřelých(em) spojená spíše barva černá, letos počasí nadělilo smuteční barvu z dálného východu, tedy bílou.
Když si vzpomenu, jak jsme se před týdnem v pauzách mezi nacvičováním nových hitů brouzdali padajícím listím v
tričkách s krátkým rukávem, nemohu nějak rozpoznat vnější svět. Naše obstarožní auto jest zapadnuto sněhem a doufám, že
jej nebudu muset hned tak použít. Něco divného se děje? Ale kdepak, tento způsob podzimu zdá se mi býti poněkud .... normální.
Zalezeme za pec a vylezeme v dubnu. Jako kdysi. Vůbec by mi to nevadilo. Pouze ty koncerty, na ty budeme muset vytáhnout paty z peřin.
Ale koneckonců, kdysi se vstávalo na roráty, dnes na koncerty. Tak ať tam v těch koncertních síních nejsme sami ;-)
Dobrou noc a nenakupujte moc, Vánoce jsou ještě daleko...
Jiří F.
27.10.2006, Stádní svátek
Zítřejší státní svátek bude ve znamení davů nadšených voličů k volebním urnám, aby daly hlas
kandidátům Národní fro... To jsem se nějak spletl, že? No, při pohledu na určité osoby na naší politické scéně
se mi to nějak pomotalo. Dřív jsem se tady občas na politické téma rozepsal, v poslední době
mě nějak přechází chuť... Čím to asi bude, páni nahoře?
Tak raději o kapele, dnes vyrážíme se soustředit, abychom využili školních prázdnin a definitivně doladili sestavu a
repertoár. Dojde na nové písně, na svíčkovou i na burčák. Kam jsem se to dostal, maminko? Ale
každopádně víme, že tak jako vánoční píseň jsou Zvony, budeme mít i píseň dušičkovou! Kterápak to bude?
Moc se nenadřeme, stačí přejmenovat jednu ze stavajících! Tušíte kterou? No přece Tři mládence :-)).
Jiří F.
13.10.2006, Prosincové koncerty
Kaju se a sypu si popel na hlavu, neboť již déle než tři týdny nedošlo na mé pravidelné venčení
mysli zde na kapelních stránkách. Leč důvody byly mnohé, od časové tísně (jak originální), až po
chuť naservírovat vám porci novinek pěkně pohromadě. Tedy v první řadě nutno podotknout,
že kunštátský kanálový hrdina, kterému jsem vystavěl v minulém fejetonu pomník, byl konečně vykután
z fotoaparátu a jest ve fotogalerii náležitě zvěčněn.
Hned první fotografie jej ukazuje při akci, myslím, že se tento snímek obzvlášť vydařil. Na druhém
je při přípravě k činu. Ještě jednou mu tímto vzdávám hold! Terezčino nadšení nad vytaženým mobilem je
o řadu níže, spolu s nefalšovaným škodolibým úsměvem našeho hostujícího baskytaristy Jakuba (zcela vlevo).
Akce se nám ke konci roku nějak začínají hromadit. Když se mrknete do
koncertů, zjistíte, že v listopadu se
objevíme v Dobrém ránu s Českou televizí, kdy budeme dělat propagaci v první řadě na náš koncert s
královéhradeckou filharmonií. Tato akce je dosti prestižní a naše písně při ní bude doprovázet
tento orchestr, jehož vedení jsme se před rokem při koncertě v Třebechovicích pod Orebem nějak zalíbili.
A hned mám co dělat, aranže našeho repertoáru pro orchestr mě zaměstnává už dva měsíce.
Ale pokud vše dobře dopadne, tak se na koncertě objeví i bubeník a cimbalista, prostě akce veliká a přitom
decentní. Snad se nám povede ji uskutečnit i v Brně, ale to nejdříve příští rok.
Z dalších koncertů bych vás rád upozornil
na tradiční brněnské minority - tedy koncert v jejich kapitulní síni, každoroční benefice pro hospic v Rajhradě.
Vstupné bude tentokrát fixní (100,-), nikoli dobrovolné, protože máme už za ta léta zkušenosti, že
dobrovolné vstupné znamená pro mnoho lidí zadarmo. Nekritizuji, konstatuji. Výtěžek půjde na hospic kompletně,
náklady pokryl sponzor - mecenáš. Další pomník. Neznámému mecenáši. Jde snad ještě o ohroženější živočišný druh, než
vytahovač mobilů z kanálu. Vstupenky si můžete zamluvit u manažerky, k vyzvednutí budou před koncertem. Upozorňuji, že bude-li plno
a přijdete-li později než 15 minut před začátkem, tak bude rezervace zrušena.
A v neposlední řadě je tu informace pro všechny obyvatele Prahy, letos
budeme koncertovat předvánočně i u vás, na Jindřišské věži. Je to přímo u Václaváku, od Václava dolů a v půli náměstí doprava a už ji uvidíte :-).
Poslední zpráva je bohuže velmi smutná. Fanynky plakejte. Zdeněk se vám oženil :-)))).
Jiří F.
18.9.2006, Mobil v kanálu!
Že život je řada průserů nepravidelně po sobě jdoucích, už vím. Ovšem fakt, že kapelní rozpis koncertů
je řada průšvihů na sebe plynule navazujících, jsem netušil. Naštěstí nejde o havárie hudební ani
dopravní, leč doprovodné. O to však zajímavější. V minulé reportáži jsem vás seznámil s
kapelními možnostmi ohledně otevírání nechtěně zabouchnutých aut, s klíči uvnitř, smetákem.
V Kunštátě jsem klíče poctivě hlídal a předpokládal, že i přes chaos, který akci s tisíci učastníky
nevyhnutelně doprovází, bude průběh naší invaze na Hrnčířské trhy poklidný. Když ovšem po
koncertě, mimochodem velmi vydařeném, Terezka do inkriminovaného auta ukládala kterýsi z našich
mnoha hudebních nástrojů (apropos, ohledně těch mnoha nástrojů viz soutěž), její
mobil nevydržel tíži zemskou a z kapsy se odebral do kanálu. Posléze počáteční šok odezněl, přišly nešťastné pohledy, rozpaky nad vzniklou
situaci, klasický průběh, řekl by psycholog.
Ovšem poctu si tentokráte zaslouží anonymní (alespoň pro mě, jméno
opravdu nevím) pořadatel, který neváhal, odstranil poměrně těžký poklop, shodil oděv, samozřejmě pouze
horní část, takže se netěšte dámy na lechtivé obrázky, a promptně mobil z kanálu vylovil. Možná
i proto, že v něm bylo pouze listí. V kanálu pochopitelně. Pročež jako výraz díků i nezměrné úcty k hrdinství onoho muže
vztyčuji pomník Neznámého pořadatele!
Čest jeho památce!
Jiří F.
2.9.2006, Kterak smetákem otevřít auto!
Zkouška vypadala pozitivně. Nový člen dobře naladěn. Další den telefon. Střevní chřipka. Sračka. Průšvih! Ne! Průser!
Další zkouška. Bylo nás pět. Odjezd. Příjezd. Klára zabouchla klíče. V autě. Už máme hrát.
Vidím smeták. Střešní okno. Páčím smetákem páčku. Povoluje. Úprk na pódium. Hra. Úprk z pódia.
Pivo. Párek. Odjezd. Příjezd. Spánek.
Tak to opravdu bylo! Maně mě napadá přísloví o tom, že na posraného spadne i WC. Ale jinak
to i ve čtyřech bylo v Chrudimi krásné hraní. A zítra už budu jezdit vlevo. Doufám, že si z Dublinu přivezu
irskou píšťalu, její temný zvuk bych rád využil v nové písni! Pročež se za mě modlete, aby se
mi mozkové hemisféry, od přírody i tak přehozené, nezbláznily z irských dopravních předpisů a jízdy na opačné
straně vozovky úplně!
Jiří F.
23.8.2006, A je to tu
Po třech a půl létech stálé sestavy dochází ve Svítání k další obměně kádru. Odešel Rostislav Beneš,
akordeonista, nahradil jej Petr Sedlák, akordeonista :-). Dokonce má i totožný nástroj a studoval u téhož
učitele v Pardubicích. Tedy řeklo by se, žádná změna. Ale dá to práci, sehrát se, sezpívat, nastudovat
repertoár, který je již poměrné rozsáhlý... No, máme co dělat, koncertní sezóna je v plném proudu. Ale Petr je
šikovný muzikant, patřičně studovaný :-), a proto to dozajista zvládne, abychom koncerty odehráli co nejlépe a připravili
se na prosincová veledůležitá vystoupení s orchestrem i na televizní show v Dobrém ránu, která nás opět čeká :-).
Kapelní kára se tudíž valí dál, my se sice držíme okrajů jen tak tak, neboť cesta ke slávě je svým povrchem podobná našim
skutečným silnicím, ale co by byl život bez průserů, že? :-))
Držte palce nám i Petrovi!
Jiří F.
8.8.2006, Aljaška
Že se léta zdají být, slovy klasika, v posledních rocích poněkud zvláštní, jsem si už zvykl. Ale vystřídat Saharu za Aljašku
během jednoho týdne, to je o zdraví. Z hor se valí voda, rtuť v teploměru zbaběle zalézá a sluníčko
odjelo do teplých krajin. No, dobře jim tak, zatopit je jednodušší než teplo vyhánět. Doufám jen, že
páteční a sobotní hraní neodnese velká voda, ve Velkých Losinách jsme již kdysi hráli a bylo to moc fajné a
úštěcký jarmark bude dobývání pole neoraného.
Co nám asi ještě letošní vrtkavé léto nachystá?
Každopádně docela dost hraní, mrkněte se do přehledu koncertů. Mně předložilo fůru práce, snad již mohu
prozradit, že v prosinci si zahrajeme s celým symfonickým orchestrem, pročež naše skladby kuchám na kousky a skládám zpět do
partitur tu pro flétny, tu pro hoboje, onde pro klarinety a fagoty. Ujišťuji vás, že na rozdíl od
slavnějších skupin u nás nedělá aranže počítač, ani ne tak proto, že by se program na automatický rozpis akordů pro smyčce nedal
na internetu ukrást ;-), ale on ten lidský faktor je v hudbě naštěstí nenahraditelný.
Těšte se tedy, kromě této velké akce se klubou běžná hraní. Pakliže nás tedy velká voda nesebere,
budete mít možnost nás shlédnout i uslyšet a případně ocenit nové kousky v repertoáru, které
mně právě oblažují příslušnou dávkou porodních bolestí.
Apropos, k minulému textu, Eric Clapton byl skvělý, v Sazka aréně fungovala klimatizace a mistr
se zdál býti dobře naložen. Ač jsem již zažil úchvatnější koncerty, stálo to za cestu.
Salam aleikum!
Jiří F.
19.7.2006, Sahara
Saharské vedro, které sužuje naši vlast, odtahuje mé ruce od počítače
a snad proto frekvence fejetonů na stránkách poněkud poklesla. Spalující paprsky naší
nejbližší hvězdy, jejíž ranní rozevření opony jsme si dovolili dát do názvu kapely, vyhánějí z kanceláří a
pracoven lid obecný, na internet koukající, tudíž proč bych se měl u něj smažit já, že? Horko způsobuje spoušť i poušť,
právě nám v pětatřicetistupňovém horku přestalá téci voda, patrně se v potrubí dostala do varu a odlétla do chladných krajin.
Budiž jí země lehká, až spadne zpátky.
Z těchto důvodů se budu zítra, patrně neumyt, smažit v kotli v Sazka aréně a koukat na Erika Claptona. Popově bluesový veterán si
dozajista nenechá ujít příležitost rozvařit daný kotel na pekelnou teplotu fláky typu Layla či Tears in Heaven. No bude to
asi hudební výheň jaksepatří. A pakliže jsem vás těmito stupňovanými teplotními adjektivy a substantivy naštval, protože jste se ještě více přehřáli,
tak si vzpomeňte na kapely Cold Play či Frozen Dozen, pittsburghské hokejové tučnáky, písně A Winter's Tale od Queenů či Rain od Beatles, o Vánocích ve
Zlaté Praze od velkého Karla ani nemluvě.
Dobrou noc, jdu se dívat na Titanic :-).
Jiří F.
1.7.2006, A opět soutěž o tričko
Jelikož jsem povaha od přírody hravá, udělám na vás, návštěvníky našeho jedničkonulového
věstníku, pokus. Mrkněte se do soutěže a zkuste zjistit,
co že je to na zdánlivě nesmyslném soutěžním obrázku. Většina z vás asi ví, o co jde, svého času
tyto obrázky frčely více než fanynky velkého Karla do jeho dnes nově otevřeného muzea. Ale o nic lehčí to nemáte, tajnou šifru
mistra Georga musíte ku zisku trička odhalit tak jako tak :-))). Pakliže naše sláva bude stoupat, což prokážete i hojnou účastí v soutěži, slibuji, že postavím
muzeum kapely Svítání. Otevírací doba bude 3:00 - 5:00 :-)). Tak honem, soutěžte, ať si
jednou můžete pěkně přivstat.
Jiří F.
22.6.2006, Kapky
Sobotní podvečer byl pro náš ansámbl hudebně-pracovní. Naše iluze o návštěvnosti akce, na kterou jsme byli pozváni, nebyly velké, protože pozvat si nás znamená se celkem dozajista trefit do natolik důležitého
sportovního klání, že většina potencionálních posluchačů zůstává doma u televize. Už se nám to podařilo několikrát.
Nicméně kostky byly vrženy a tak jsme místo sezení u fotbalového výprasku našich národních rytířů, jimž bratři v černé kůži z rovníkové Afriky nařezali na hřbet,
hráli pro akci Kapka 2006 na pomoc při léčbě leukémie. Počasí přálo spíše plovárně a tato kombinace
s národním fotbalovým voyeurstvím zaváněla solidním debaklem. Když navíc připočteme bouřku, která se přehnala dvě hodiny před začátkem
nad bojištěm a rozvířila diskuze o odpískání celé akce předem, není se co divit.
Ale nakonec se sešli organizátoři, robotníci - tedy ti, kdo celou sobotu postávali na benzínkách a umývali
za drobný obolus okna (tedy ne od benzínky samotné, ale tankujících aut), aby se vybralo na daný účel co nejvíce zlaťáků, i posluchači. Jejich nadšení z nás smylo únavu z
vedra a bylo to moc pěkné hraní. Nejlépe posoudíte nadšení návštěvníků této události z reportážně-montážní fotografie :-)).
A vybralo se dost, celkem 186 960,50 Kč. Třeba se ta pitomá nemoc toho čísla aspoň trochu lekne a uteče.
Jiří F.