22.11.2005, Sněží...
Sníh se valí z oblohy, Angelina přijela na bílém koni. Trampoty, které sníh způsobuje, se okolo nás prohnaly natěsno,
hned po odehrání nedělního kopřivnického koncertu se z nebe začal sypat na silnice. Dojeli jsme na poslední chvíli,
auto jsem odstavil a nechci ho ani vidět. Nejlépe to vyřešil Rosťa. Odletěl do Japonska. Úspěšný
vstup do šikmookého světa nahlásil emailem, prý je Japonsko něco mezi Rakouskem a Marsem. Moc z toho moudrý nejsem,
snad poví víc po návratu. Zbytek kapely odpočívá po náročném programu. Zveřejnil jsem ve
fotogalerii fotky ze křtu CD, mrkněte, bylo to pěkné hraní i na pohled.
Jak jsem slíbil v diskuzním fóru, nastíním trochu finanční stránku vydání CD. Natočení a vydání CD stálo
přibližně 250 000,- Kč, sponzoři přispěli 90 000,- Kč. Je tedy zjevné, že se na valnou část ceny kapela
musela poskládat. Pokud se vám tedy zdá, že je 250,- Kč za CD mnoho, zkuste podělit naše náklady touto cenou a
zjistíte, že potřebný prodej je v mnoha stovkách kusů. Přímá návratnost takovéto investice je tudíž na dlouhé lokte.
Pokud nás budete o to raději poslouchat, povídat o nás a žádat rádia, aby nás hrály a pořadatelé zvali, je účel CD splněn - reklama kapely.
A my chceme v první řadě hrát. Tak se snažte! :-)
Jiří F.
17.11.2005, Ecce CD!
Tak přátelé a je to tu. CD Quo vadis, Angelina? je na světě. Dokřtěno, dohráno, dáno do prodeje. V Semilassu
jsme se utkali s fotbalovým zápasem naší reprezentace, zvítězili oni nad soupeřem a my nad nimi - přišlo přes
400 lidí. Po nervózní generálce se nakonec vše vydařilo, hráli jsme jako o život a lidé odcházeli, aspoň tak vypadali,
spokojeně. Díky za všechny členy kapely! Pro ty z vás, kdo mají o CD zájem, tak vězte, že je k dispozici zde
a nebo i zde :-), ale tu druhou cestu bych vám k získání CD až tolik nedoporučoval, soutěžících bývá hodně a
pravděpodobnost není velká, snad jako druhý exemplář pro tetičku z Humpolce :-))).
Rád bych podotkl něco k CD samotnému. Označujeme jej jako Original Czech Music. Je to naše vlastní škatulka,
kam zařazujeme naši hudbu, jelikož přesnějšímu zařazování se bráníme. Není to ani folk ani rock ani jazz ani klasika či ethno, je to fúze žánrů,
CD je aranžováno rozmanitě a potkává se elektrická kytara s bicími a cimbálem, akordeon s violoncellem, vícehlasy s klavírem...
Vytváříme si vlastní tvář, což je nejtěžší, ale nejlepší cesta k originalitě. Není to rychlokvašený hudební burčák známý
z televizních soutěží, ale zralé víno z archivu kapely. Multižánrovost našeho stylu není nerozhodnost, ale záměr.
Další dotazy se od posluchačů množí k zařazení písní z muzikálu Corrida.
Jde o velký muzikál s kompletní partiturou, v obsazení smyčcový a dechový orchestr, flétny, perkusivní nástroje, dvě kytary, kompletní bigbeatová kapela a další.
Sbory, sóla, company... Jde o příběh ze španělské občanské války (1936-1939), což je dodnes pro Španěly trochu bolestivé údobí dějin.
Bojová linie neprobíhala mezi městy, kraji či zeměmi, ale středy rodin. Velmi zjednodušeně řečeno, jelikož situace byla zvláště v počátku velice složitá, šlo
o boj mezi komunisty a fašisty, kteří nakonec pod vedením generála Franca zvítězili. Ten jakožto diktátor vydržel na trůnu až do roku 1975. Ve výdrži ho trumfl jen Fidel Castro.
Příběh je fiktivní, ale vychází ze skutečného pozadí válečných událostí. Toť vše, víc prozrazovat nebudu. Dotvořil jsem toto dílo loni na jaře a odložil, jelikož
na muzikálovu produkci jsou potřeba milióny, které nemám. Nebo slavné jméno. Které taky nemám. Ale vlastně toto nebylo mým cílem,
nechtělo se mi prostě pořád jen psát písničky pro kapelu, nesouvisející, napsat, naučit, odehrát... Vyplnil jsem vnitřní puzení, dílo uschoval a občas nějakou píseň do kapely dotáhnu.
Jednáme o možném uvedení, ale moc si neslibuji, vzhledem k tomu, jaké peníze se v této branži, jedné z mála hudebních a zároveň výdělečných, točí,
si nedělám iluze o tom, že by někdo byl zvědav na něco nového a neznámého a ochoten riskovat peníze do podniku značně nejistého.
Vždyť ony ty staré muzikály tak dobře vynáší... Ale uvidíme, třeba budu mile překvapen :-) Pokud byste věděli o někom, kdo
by měl zájem tuto věc zprodukovat, dejte vědět. Díky.
Tak a teď šup do obchodu, náklady na CD se nám vrátí až po mnoha stech kusech, tak nás v tom nenechte! :-)
Díky.
Jiří F.
14.11.2005, Právě jsem se vrátil z...
televize. Když chce jeden být mediální hvězdou, nezbývá mu, než se s ledasčím smířit. Třebas i s tím, že za popularitou musí cestovat.
Jelikož brněnské studio České televize kapely nezve, vydalo se Svítání ve čtvrtek odpoledne do Ostravy za slávou.
První štace - Hudební bazar - jí pravda zase tolik nenabídl, ale zato poskytl příjemné hraní a publikum. Po přestěhování
nástrojů do ČT a návratu na místo činu v pozdních nočních hodinách za účelem nalezení cimbalistova svršku (který jsem po něm s gustem mrštil,
jelikož jej na daném místě hledal aspoň třikrát a nenašel) se kapela přemístila do Stodolní ulice. Pro znalce netřeba
komentáře. Pro méně znalé - jde o Mariahilferstrasse v oboru hospod a barů - je jich tam na sedmdesát, alespoň tak nás o aktuálním stavu
informoval dramaturg České televize, se kterým jsme na tah vyrazili. Po dvou tequilách se přátelsky jevil i moderátor a samotný velký šéf, kteří
se připojili k výpravě později. V Ostravě to zkrátka žije bez ohledu na kastovní příslušnost. Ale vzhledem k tomu, že budíky
byly nařízeny na 4:00 (ano, čtyři hodiny ráno, což je spíše hodina určená k ulehnutí!!!), jsem byl nucen odvelet kapelu do postelí.
Dobré ráno s Českou televizí nakonec dopadlo dobře, což jste možná viděli, kruhy pod očima zalíčila šikovná maskérka (mladá a pohledná).
Těžko popisovat šrumec ve studiu, chce to zažít na vlastní kůži, ale vězte, že jen o pár centimetrů vedle záběru, který
vidíte na obrazovce, to zuřivě vře, pobíhají lidé a nahání se na plac. Dobrá zkušenost, prý na jaře nanovo, tak proč ne?
Odvoz cimbálu dovršil můj pocit převozníka, jelikož jsme měli k dispozici pouze jedno auto a vše se stěhovalo na několikrát. Naštěstí byl
cimbál zapůjčen z Ostravy. Jet s ním do Brna a zpátky...:-) Následné naložení pěti lidí, třech kytar, baskytary, dvou komb, kláves, akordeonu, violoncella a batohů do
zmíněného jediného auta už byla lahůdka :-). Ani v tanku není větší nával. Snad bude podobný i v Semilassu ve středu!
A vykašlete se na fotbal!!
Už je to stejně jasné, no ne? :-)
Na závěr, nové CD bude samozřejmě v prodeji i zde na webu, začínáme 17.11., až po křtu, přece vám nebudeme prodávat pohany. :-)))
Jiří F.
4.11.2005, Deskotoč 6
Tak a je hotovo. Domícháno, teď už jen mastering a vzhůru do lisovny. Nebudeme ovšem lisovat karosérie na trabanty,
ale naše CD. Zcela nepatriotisticky říkám, že s brňáky není řeč, a proto jsem se nakonec v otázce výroby našeho
dílka obrátil na nenáviděné pražáky. A ejhle, ono to jde být slušný. Ach jo. Pak se divíme, že jsme za hnojaře.
Ale co už naděláme s lidskou blbostí jiného, než že ji obejdeme obloukem? Navíc, když se okolnosti sejdou tak,
že při průchodu oním obloukem se potkáme s kulturní událostí, která za tu okliku stojí? No řekněte, jak často
se stane, že Murphyho zákony dostanou na frak a vy zjistíte, že přesně v den, kdy jedete na otočku do Prahy do lisovny,
v ní koncertuje Bob Dylan? A že je lístek za pár korun? A tak si to užijeme s Terezkou a Zdeňkem dozajista dokonale.
Tedy pokud Mistrovi neodejde hlas jako Philu Collinsovi. Je ovšem otázkou, zda by to na jeho chrapláku bylo poznat.
Což mě vede k závěrečnému zažehrání na bacily, které nás pronásledovaly v průběhu natáčení a nyní se jim zalíbilo u
Klárky. Zahání je povalováním v posteli, což jí ze srdce závidím. Držte nám palce, ať se uzdravíme, všechno zdárně dotáhneme a
11.11. v České televizi a 16. 11. na křtu v Brně v Semilassu neuděláme firmě Svítání ostudu :-)
Jiří F.
27.10.2005, Deskotoč 5
Stále není odpískán konec zápasu. Ale blíží se, cd finišuje a my začínáme zkoušet na koncerty. Prázdniny
se týkají pouze Zdeňka, který jakožto správný učitel dává svým žákům příklad oslavami ve vinném sklípku, a
zbytek kapely zvědavě sleduje, co že jsme to vlastně na cd nahráli, a přemýšlí, kdo to zahraje. Pro všechny
zájemce o zákulisí bych podotkl, že propagace se již chystá, tedy tisknou se plakáty a vyjednávání nebere konce.
Snad i na hudbu zbude čas. Končím, pardon, telefony nedají pokoj :-) A ještě jednou Zdeněk, soutěž se nachyluje,
tak pokud chcete, soutěžte, příští kolo bude těžší!
Jiří F.
17.10.2005, Deskotoč 4
Pro všechny účastníky přímého přenosu natáčení našeho druhého alba mám údaj o čase, ve kterém se zápas nachází:
19:55, řečeno hokejově. Tedy asi pět sekund před koncem. Kytary i zpěvy dotočeny, chybí najít jim (těm elektrickým)
ten správně naštvaný zvuk, dokončit mix a bude to. Pevně doufám, že to stihneme a na tzv. Dotočné si
desku pustíme. Tato speciální akce se odehrává po dokončení prací a je spojena s nebývalými zážitky z oblasti
gurmánské a alkoholické. Vzhledem k tomu, že se akce odehraje v pátek u Klárky, tak máme sobotu na exhumaci našich
tělesných schránek z vinného oparu a v neděli zase pěkně na pódium v Rajhradě. Už se těším, měsíční půst svědčí
možná poustevníkům, ale muzikantům nikoliv. Apropos, booklety už pomalu putují do tiskárny, tak nezapomeňte,
16.listopadu v Semilasse!!
Jiří F.
8.10.2005, Deskotoč 3
Dle slibu, který za mě neuváženě dala Klára v minulém článku, ruším intelektuální relaxaci po natáčení a
předkládám další zprávu o stavu našeho nového alba. Pořád jsem čekal, že už bude úplně natočeno a oslavně
zaduji fanfáru a zhroutím se do nirvány, leč není tomu ještě zcela tak. Chybí nějaké kytary - ty nejsou hotovy proto, že nejsou přítomny nástroje, jazzová lubovka a
gibsonka, které do několika písní chci, si zatím hoví kdesi v Olomouci u majitele a snad se jejich zapůjčení už konečně dočkám.
Drobnosti v sólech na hlasivky chybí proto, že není přítomen hlas. Virus si mě opravdu zamiloval. Ale
postupně jeho láska opadává a snad zítra dotočím zbylé party a bude konečně hotovo.
Už týden se však míchá,
probíhají čistící práce v bicích a base - tedy ne že by páni zvukaři pucovali ráfky a snímače, ale sedí u
počítače a cizelují zvuk. A až přidají haly, kompresory, overdrivy, chorusy či jak se všechna ta havěť jmenuje,
to bude muziky. A jak to tak bývá, pak se to jen po sobě naučíme a zahrajeme :-)).
Also sprach Zarathurstra ich.
Jiří F.
2.10.2005, Ticho před bouří
Tentokráte od Kláry, která už na rozdíl ode mne má natočeno a tudíž zastala mou roli komentátora utkání kapely s nahrávacím studiem. Já pouze přidal do fotogalerie fotografie ze čtvrtka, kdy nás navštívil Karel Holas z Čechomoru a nahrál houslový part do jedné ze dvou novinek, které by se na desce měly objevit.
Jiří F.
Tak se zdá, že nám svítací stránky maličko usnuly, ovšem nevěšte hlavy, je to jen ticho před bouří. Těch čtyřicet pět dní, které zbývají do křtu nové desky, se každý snažíme využít po svém. Jirka cizeluje naše hudební výtvory k dokonalosti, Terezka zařizuje na zimu koncerty, Zdeněk se pokouší zvládnout neposedné žáky, Rosťa honí uzávěrky nerůznějších grantů a já se pomalu smiřuji s faktem, že prázdniny skončily a zapojení se do studijního procesu je už opravdu nevyhnutelné. Práce na cédéčku je každopádně v plném proudu, kapelník bude určitě na tomto místě záhy detailně referovat o průběhu natáčení v rámci Deskotoče 3. Tahle deska nás všechny stojí hodně energie, času a nervů, takže doufám, že odměnou nám bude přímo grandiózní účast na křestním koncertu... :o)
Klára J.
15.9.2005, Deskotoč 2
Tedy že by mě mohl přepadnout virus zákeřné choroby zrovinka během natáčení, to jsem si opravdu nemyslel.
Ale stalo se, ač jsem se schizofrenně snažil vira na jedné straně ignorovat a na druhé zahnat na útěk léky,
zřejmě se mu u mě zalíbilo a naše symbióza pokračuje. Pročež dnes ležím a mohu psát další tiskovou zprávu
o stavu našeho nového alba. Inu, to nejhorší, hlavně organizačně, je již hotovo - podklady, tedy bicí, basy,
cimbál a některé kytary. Vzhledem k počtu hostů, bubeníků, basistů a dalších participantů bylo domluvení fermanu
natáčení vrcholným manažerským výkonem, na který jsem patřičně hrd, což dozajista přejde po shlédnutí účtu za telefon.
Ale jedničky a nuly byly uspořádány dle rámusu z bicích a nyní už zbývá jen maličkost - zpěvy. Pokud nás lezavé podzimní počasí
neskolí, tak za čtrnáct dní by mělo být hotovo. A že si přitom odskočíme na tři koncerty, je již jen drobnost.
A víte, kdy budeme CD křtít? 16. listopadu v Brně v Semilassu, v půl osmé večer. Spojíme to s beneficí pro rajhradský hospic, vstupné bude
dobrovolné, takže si rezervujte tento den, neboť akce bude veliká.
Konec hlášení, jdu se léčit a vy se mrkněte do fotogalerie na nucený výsek z natáčení, fotil Kuba Šimáně, pročež jeho
excelentní výkony na baskytaru neuvidíte. Výrazu Davida Velčovského na jedné fotografii by však jistě nedosáhl. Proto jsem ji raději ani nezveřejnil :-))).
Jiří F.
7.9.2005, Deskotoč 1
Tak přátelé, natáčení započalo, první tři dny máme za sebou. V pondělí se, jak už to chodí, mělo začít v deset dopoledne,
aby nakonec první tóny zazněly v podvečer v pět. Bubeník David Velčovský se rozjel k výkonu nevídanému a
když nastal okamžik pro kousek zvaný Muzikanti, řezal do bubnů tak, že v místním pivovaru
se splašily kvasinky. Naštěstí pro Davida jsme kousek natočili už na třetí pokus, jinak by se, jak prohlásil,
musel odebrat na kardiochirurgii k přeinstalování srdce. Úterní Corrida doznala změn, asi ji oproti
live desce skoro nepoznáte, karneval v Riu je pro ni nyní jako stvořený. A když ji dnes dotvrdily břeskným rykem dechy,
k dojmu už chybí jen pozvat tanečnice. Plán natáčení zatím dodržujeme, vytvořit jej v záplavě hostů a jejich plných kalendářů bylo
horší než zorganizovat pětiletku.
Končím a jdu spát, neboť zítřejší den je stvořen pro další hudební orgie ve studiu,
tak ať tam nespím jako dnes, úterní večerní koncert v dalekých Trhových Svinech, kam jsme si z natáčení odskočili, mi dal zabrat.
Ale krásný byl, to zase jo.
Dobrou noc, děti!
Jiří F.