16.3.2009, Jaro je tu
Možná se mýlím... Ale zdá se, že jaro konečně přichází. Muzikanti vylézají z děr. I my
jsme po delší době vylezli z brlohů a sešli se na zkoušce. Pravda v poněkud omezeném počtu
a příslušně nachlazeni, nicméně chuť hrát se dostavila. Poslední měsíc před prvním jarním koncertem
hodláme strávit ryze pilovitě, tedy dopilováváním nového repertoáru, který na vás čeká na
letošních koncertech. Bude jich, zdá se, docela dost.
Apropos, zaznamenali jste vyhlášení žánrových cen Anděl za rok 2008? V žánru nám nejbližším, folk a country,
zvítězili bratři Ebenové. Což o to, dobří jsou. Ale toto ocenění je jen dalším dokladem propasti,
která se rozevírá mezi tzv. profesionály a tak řečenými amatéry. Rád bych viděl, kde by
tato sourozenecká kapela byla, kdyby Marek Eben nebyl známým televizním moderátorem, ale kupříkladu učitelem
v okresním městě, který horko těžko střádá korunky, aby si mohl na co nejkratší dobu dovolit to nejlevnější studio,
kde natočí své album, pochopitelně nikoli s muzikanty z ETC Vladimíra Mišíka, ale s místními hochy,
jejichž nadšení při sebelepší vůli nenahradí
um zkušených matadorů otřískaných tisícovkami koncertů. Veřejnosti bych plavbu s davem prominul, nelze
být odborníkem ve všem a zkrátka "ten" Eben z televize táhne. Avšak odborníci by už mohli být schopni vidět i za
roh, kde se dozajista kupí spousta skvělých muzikantů (a teď opravdu nemyslím na sebe) čekajících na to, až dostanou šanci.
Ale proč se vlastně divím? Loni vyhrál hlavní cenu Kryštof, což je kapela,
která možná vyniká nad pochybný průměr českého popu, ale je-li vrcholkem hudební úrovně této země, tak pánbůh s námi.
Jiří F.
2.3.2009, -ová, -istá, -ičelá
V minulém týdnu rozvířila internetové vody debata o přechylování. Zarytí bojovníci za ženská práva
vykřikují, že ono -ová je maskulinním sexistickým výdobytkem časů minulých, který musí skončit,
politicky korektní modernisté odmítají přechylování z úcty k cizinkám a proti nim stojí hrstka staromilců,
kteří v přechylování ženských příjmení nevidí nic špatného. Já se tedy nekloním ani na jednu stranu. Ze své
současné překladatelské profese vím, že přepis cizích výrazů - nejen jmen - do češtiny je problematický a vždy
je potřeba postupovat podle konkrétní situace.
Když zůstaneme u těch jmen, viděli jsme v televizi Billa Clintona nebo Bill Clinton? Protože sousloví "Billa Clintona"
Američanovi také moc neřekne. Tudíž ať chceme nebo nechceme, v češtině holt musíme cizí jména skloňováním trochu prznit, aby
byla věta vůbec srozumitelná. A jestli ono -ová znamená, že si danou ženu přivlastňujeme jako majetek, což tvrdí feministky,
pak by se moje drahá polovička měla jmenovat Terezie Fadrného :-).
Koneckonců, mnohem více si čeština vyhrála s názvy měst. Řeknete-li obyvateli francouzské metropole, že bydlí v Paříži,
nebo Italovi, že je Římanem, požene vás i s perfektně vysloveným "ř". A k nám se cizí jazyky také nechovají dvakrát uctivě.
Prahu jako Prague asi sneseme, ale nebylo by dobré přepsat vídeňskou (či wienskou) výpadovku na Moravu z Brünnerstrasse na
Brněnskou? A co myslí Francouz, když řekne États-Unis či Allemagne, to už nefrankofonní obyvatel dané země netuší vůbec
(které země to jsou, máte milé děti zjistit za domácí úkol).
Soudím tedy, že jde opět o typickou zbytečnou bouři ve sklenici vody, kde koule lítají z obou stran, aniž by se
zastánci či odpůrci přechylování zamysleli nad jeho jazykovou funkcí. Jde-li o osobu známou kupříkladu z filmu či hudby,
je hloupost jí koncovku přidávat - všichni víme, kdo byla Edith Piaf, Yoko Ono Lennon či kdo je Céline Dion. Ale
vůbec mi nevadí Margaret Thatcherová či Hillary Clintonová, známé především ze zpravodajství.
Citlivě používané přechylování podle situace je zkrátka nejlepší
ze všech špatných možností, jak se vyrovnat s třecími plochami mezi naprosto odlišnými jazykovými systémy.
Jiří F.
16.2.2009, Královna popu
Kněžka světových show, říkající si Madonna, zavítá již podruhé do našich končin, alespoň tak
praví náš tisk. Nechme stranou vkus. Nesdílím nadšení davu pro tuto padesátiletou hvězdu s přiléhavým přídomkem
"génius průměrnosti." Ale profesionalita Madonny je pověstná, show vynikající. I oko diváka nenalézajícího takové
potěšení v její intonační nejistotě se pokochá efekty a podívanou na světové úrovni. Kdyby mi nebylo líto vyhodit
takové peníze, šel bych se podívat též, ze studijních důvodů :-).
Dle informací pořadatelů jdou vstupenky na dračku a servery pro online prodej
praskají v portech. Když uvážíme, že strašák ekonomické krize vykukuje už téměř z každé
konzervy, je s podivem, že je takový zájem o tuto podívanou, když nejlevnější lístek je bez baťovské
pětikoruny za tisícovku a nejdražší bratru za osminásobek. Mají tedy lidé peníze nebo nemají?
Zjevně jak na co.
Jiří F.
9.2.2009, Pozitivní diskriminace
V záplavě mimořádně nezajímavých zpráv, které se na nás z médií sypou, kupříkladu o
právoplatnosti titulů představitelů našich politických partají či o nevydařených bonmotech, kterými se navzájem častují,
zanikla zprávička o tom, že Česká televize se rozhodla letos nepořádat regionální české kolo
eurovizní soutěže, ale vyslat skupinu Gipsy.cz rovnou do kola evropského. Zdůvodnění bylo kouzelné: Skupina v předchozích letech
dostávala mnoho hlasů a tudíž si letos zaslouží postup. Nechme stranou můj osobní názor na tuto skupinu, který se
značně liší od nadšeného jásotu kritiků. Ale logika odůvodnění je vstkutku úchvatná. Když je skupina tak populární,
proč ji nenechat regulérně vyhrát a posílat ji tam ex offo? Že by pozitivní diskriminace slavila opět svůj triumf?
Nejde mi o to, že bych se jakožto hudebník cítil dotčen, kdyby tuto poctu nabídli mně, značně bych váhal, protože
Svítání se směrem popíčkových popěvků neprofiluje a staví na jiných hodnotách. Ale ostatní, pozitivně nediskriminovaní
popíkáři se mohou cítit právem ukřivděni. A že tento rasismus naruby nevadí novopečenému ministrovi pro národnostní menšiny,
hudebníkovi Michalu Kocábovi? Inu, vzhledem k tomu, že se dal na politiku, patrně už s nějakou závratnou
hudební kariérou nepočítá a proč si pálit prsty, že, pane ministře?
Jiří F.
1.2.2009, Elce pelce, virulence
Tak co přátelé, také bojujete s chřipkou? U nás v kapele, pokud vím, zatím skórovala jen střídmě, ale v blízkém okolí se již
párkrát do černého strefila. Nejlepší je, když sklátí domluvenou paní (tedy v tomto případě spíše slečnu) na hlídání
dětí, a to přibližně dvě hodiny před plánovaným neodkladným odchodem. Nu což, studium managementu, kterým Terezka
zatím zdárně proplouvá, lze využít i na krizové řízení chodu rodiny s malými dětmi. Profesionálové radí, že v takovéto situaci je třeba
nepanikařit a zvolit nejsnazší řešení. Jaké? Vytáhnout z postele babičku :-).
A ač zima stále urputně hájí dobyté pozice a ve spolupráci s chřipkovými viry decimuje
českou kotlinu, Svítání myslí na jaro. Již nyní vám mohu s potěšením oznámit, že se opět chystáme na společné koncerty se Spirituál Kvintetem
ve prospěch Adopce na dálku. K této příležitosti se váže i nová soutěž o dvě vstupenky na
některý z těchto koncertů dle vaší volby. Pakliže máte zájem, můžete na této stránce zkusit odpovědět jednu otázku z historie kapely. Trefíte-li to přesně,
dostanete i na cestu, třebas byste jeli až z Ostravy.
Nicméně nejen beneficemi živa jest hudebně kapela a na povrch začínají probublávat i další "standardní" koncertní vystoupení, která postupně dobublají i na náš webový útulek.
Až konečně skončí tento nepříjemný přechod mezi podzimem a jarem, budeme už stát na pódiu. Kdo má zájem, může stát, sedět, a případně i ležet pod ním :-).
Jiří F.
19.1.2009, Sníh a mráz vůkol nás
V počasí, kdy by ani muzikanta nevyhnal, se Svítání rozhodlo pokusit se vylákat
fanoušky na tradiční koncert u Minoritů. Cimbalistka Veronika hodila ručník do ringu
již předem a ulehla do lože s antibiotiky. Nicméně i bez onoho příšerného břemene (cimbálu,
ne Veroniky) jsme se jali obveselovat zmrzlé příchozí. V kapele se na sobotní zkoušce objevil nápad,
abychom z piety k naší ochořelé soudružce (v čapkovském slova smyslu!!) cimbál přece jen
dotáhli a postavili na něj alespoň její fotografii. Návrh nebyl přijat. Jednak by to vypadalo
jako na pohřbu a kdo by se s tím tahal, že?
Nyní kapela zaleze do děr a bude se chystat na jaro. Koncerty, které na vás i na nás čekají,
spatří světlo internetu velmi záhy, buďte tudíž ve střehu!
Jiří F.
1.1.2009, V novém roce
Staré kalendáře definitivně ztratily svou cenu a lidstvo vyspává opici. Venku mrholí,
auta bruslí, silničáři sladce spinkají, vše jak má být. Je krásné konstatovat, že ani
na Nový rok 2009 se nezměnil svět. Svítání bude letos, pevně doufáme, koncertovat více,
nahrávat a řádit s bicími, protože minulý rok byl zasvěcen zahraničním stážím a plození i rození dětí.
Tuto fázi máme, rovněž doufáme, prozatím za sebou a můžeme se věnovat umění. Držte nám palce,
ať z našich plánů vyjde alespoň polovina, i to by stačilo na slušný rozruch.
My vám oplátkou přejeme, ať je rozruchu tento rok u vás co nejméně, stačí čertíci, kteří
vyskakují ze všech rohů našeho hospodářství.
Budiž nám tento rok lehký!
Jiří F.
22.12.2008, Vánoce
Nastává vánoční doba, filozofové v hejnech kaprů přemítají o smrtelnosti, dárečky se hromadí a
kapely nadělují koncerty. Naše sdružení dobrovolných hudebníků se ve středu poprvé od
radostné porodní události vypravilo do Ostravy. Krásně jsme si zahudlali naše vánoční písně.
I naše skladby lze totiž interpretovat jako koledy, neboť filozofové se nalézají i v našem spolku
a jak známo, není na světě dostatečně velká blbost, aby ji nějaký filozof neobhájil.
Stejný postup jsme zvolili i v Praze na Jindřišské věži. Hraní krásné, poněvadž Jindřišská věž
je prostor skvělý pro hraní, bezvadný pro posluchače, pěkně v centru Prahy. Až na to tahání
cimbálu do točitých schodů. Nicméně největší aplaus sklidila máma od Kláry, která si střihla
sólo v písni Vypadni ven! Kde, to už zkuste odhalit sami poslechem :-)).
Jelikož se množily dotazy na dosud nejasné vystoupení na Staroměstském náměstí, vězte, že
nakonec budeme hrát 26.12. v 16:15, krátký recitál bez cimbálu v dietní sestavě, neboť počasí
má být mrazivé. Snad se přes Vysočinu náš sněžný pluh prohrabe.
Krásné Vánoce a užijme si hojnosti, ať máme z čeho utahovat opasky.
Jiří F.
4.12.2008, Přírůstek
Dozajista jste z říjnové a listopadové soutěže pochopili, že se kapela opět brzy rozroste.
Vítěz se trefil dosti přesně, ale lze konstatovat, že měl vlastně největší odvahu.
S výjimkou jednoho soutěžícího, který by Terezku nechal těhotnou až do příštího roku,
všichni tipovali dříve, a náš druhý syn Ondřej
se narodil až 25. listopadu. Terezka dodržela slovo a
jako správná manažerka nepřekročila termín, aby nenarušila hladký průběh soutěže a rozvrh koncertů. Vítězi
gratulujeme a od ledna začneme soutěžit nanovo.
Jinak si již můžete rezervovat vstupenky na náš tradiční koncert v Praze na Jindřišské věži,
konkrétně e-mailem na této adrese. O vstupenkách
na novoroční koncert u Minoritů budu včas informovat, ale vězte, že se koná 18.1.2009.
Jiří F.
28.11.2008, Hudební pojišťovna
S gustem sleduji pravidelné předkonceroční dohady, kolikpak dostane přidáno příští rok
ta která profese, kolik učitelé, lékaři, nádražáci, úředníci a spousta dalších. Medvěd, jenž
se zde porcuje, je značně pohublý, a jeho tukové zásoby opět nestačí apetitu lovců.
Trochu mi však připadá, že lovcům unikl jeden zásadní fakt. Medvěda mají. A mít vždy budou.
Já, jsa živnostník, nelovím medvědy, leč mamuty. Ti bývají větší, huňatější a výživnější,
nicméně nikdy netuším, zdali mamut bude, či nebude. Trochu mi to připomíná staromódní
prvorepublikový dotaz otce rdící se dcerušce, která se právě přiznala k vážné známosti, zdali
je daný nápadník "pod penzí." Právě ona jistota, ať už výplaty či penze, je jedním z velice
výrazných benefitů státních zaměstnanců. Nezávidím, zvolil jsem si nejistou cestu
"volné nohy" sám a neměnil bych, protože svoboda je silně návyková.
Paradoxní však je, že i v branži hudebníků existuje cosi jako hudební pojišťovna - ve smyslu
zdravotního pojištění, které se tak jmenuje pouze proto, že slovo daň má neblahý dopad na
výši krevního tlaku obyvatelstva. Když jsem si totiž přečetl, o čem že je slavný kus
Daniela Landy, uváděný v premiéře v našem brněnském Národním divadle, mám pocit stejného
plýtvání prostředky jako ve zdravotnictví. Landa umí zaujmout davy, ať už si je získal jakkoliv,
ale že by mu jeho spirituálně-detektivní experiment měl sponzorovat stát,
tím si vážně nejsem jist. Bohužel zatím nemohu poskytnout svůj podrobnější pohled, protože představení je
vyprodané dlouho dopředu - to zas budiž Landovi ke cti - ale určitě je budu chtít shlédnout a
pak napíšu, jak dílo zmoudřelého nacionalisty vidí jeden nemoderní moravský chalan.
Jiří F.